Směsice informací o obci a nových obyvatelích

Obec se nachází 12 km severozápadně od Plzně, 1 km severně od státní silnice Plzeň-Karlovy Vary v nadm. výšce 398 m. Rozkládá se v údolí po obou březích potoka Třemošná (dříve Všerubský potok). Okolí tvoří hojně lesnatá pahorkatina. Dominantou obce je náves s kapličkou, pomníkem obětem 1. a 2. světové války a 80 letými rozložitými lipami.

Součástí obce je osada Nová Hospoda přímo na státní silnici Plzeň - Karlovy Vary Do r. 1960 náležela k obci i osada Kokořov, nyní pod správou obce Všeruby. O založení Nevřeně se nedochovaly žádné písemné zprávy, předpokládá se však, že ji stejně jako nedalekou Nekmíř založil ve druhém desetiletí 14. století některý z příslušníků rodu Hroznatovců. Jméno tohoto českého vladyckého rodu má původ u zakladatele tepelského kláštera Hroznaty. V erbu tohoto rodu byly tři jelení parohy. První písemná zmínka o Nevřeni (Newrzien) je z r. 1364, kdy ji neznámo od koho koupili majitelé hradu Bělá. V r. 1484 koupil část obce panoš Markvart z Úlic, pán na Příšově, záhy ji však prodal plzeňskému soukeníkovi Vítovi. Část byla stále součástí bělského panství. Na základě Vítovy závěti se po jeho smrti v r. 1487 stala Nevřeň na plných 150 let majetkem města Plzně.

Nedaleko Nevřeně stála románská tvrz pánů Kokořovců z Kokořova. Poslední potomek Petr Kokořovec koupil statek Všeruby a tvrz opustil. Protože nesouhlasil s vraždou Albrechta z Valdštejna, byl mu zabaven veškerý majetek. Po tvrzi jsou dnes na " Randově vrchu" sotva znatelné stopy po obranném valu s příkopem. R. 1663 přešla část Nevřeně pod panství Nekmíř, patřící rodu Lobkowitzů, ti později panství prodali plzeňskému právníku JUDr. Stanislavu Wopršálkovi. Slovník Království českého uvádí, že v r. 1895 byla Nevřeň místní a katastrální obcí s 56 domy a 381 obyvateli a dvěma osadami - Novou Hospodou a Kokořovem.

Na konci 19. století byla v obci plavírna kaolínu (viz kapitola Spadliny), v 1. polovině 20. století bývala známá výrobna cementářských výrobků, jejímž majitelem byl p. František Vopat. Před 1. světovou válkou se jihovýchodně mezi obcí a státní silnicí těžilo černé uhlí na šachtě Irena.

Historie názvu obce

Z dostupné literatury jsou zmínky o naší obci prezentovány v těchto podobách:

r. 1364	Newrzien
r. 1484	Newrzen
r. 1584	Nebrzen
r. 1659	Nebrzemov
r. 1838	Nebřem - 1. úřední název od 1854
r. 1924	Nevřeň - úřední rozhodnutí

K názvu Nevřeň se vrací údajně z historie, kdy r. 1364 kupují část obce pod tímto ryze českým názvem majitelé hradu Bělá. Název Nevřeň byl uváděn také za vlády Václava IV. r.1379. Za zmínku stojí, že ve staročeštině znamenal význam mužského jména Nevřeň člověka nenáviděného a obávaného.