– ves poprvé připomínána v roce 1358. Již tehdy zde byla tvrz, kterou pravděpodobně založil Racek z Nekmíře. V 17. století byla tvrz rozšířena a je unikátně dochována v severovýchodním křídle patrového zámku. Na nádvoří jsou zachovány klenuté arkády. Dodnes jsou patrné parkové úpravy. Severně od vsi stojí mohutná stavba panské sýpky.
Příšov
– malá ves poprvé připomínána v roce 1268. Na okraji vsi je situován areál mlýna, stojící již ve 30. letech 19. století. Dnes je obec vyhlášená mezi obyvateli Plzně a okolí svou výtečnou kuchyní v místní restauraci.
Stýskaly
– malá víska poprvé zmiňována v 18. století, kdy patřila k nekmířskému panství. V obci je několik menších usedlostí vesměs v pozdně klasicistní formě. V létě je tam příjemné koupání na koupališti.
Všeruby (Wscherau)
– významná, raně feudální lokalita poprvé zmíněná v písemných pramenech roku 1212, kdy je uváděn Hrdibor ze Všerub. Ještě v 16. století jsou zmínky o zámku Všeruby, což byl původně gotický hrad stojící v místech staršího hradiště, z něhož jsou dochovány jen špatně čitelné relikty ležící pod kostelem sv. Martina. Tento kostel je významná románská stavba opatřená úzkými okny a nevelkou lodí zděnou z kvádříků. Hlavní oltář je z konce 17. století. Na náměstí stojí kostel sv. Ducha, což je gotický kostel ze 14. století. Při jižní straně kostela stojí pamětní kříž a socha sv. Jana Nepomuckého. Určitě stojí za to navštívit místní hřbitov, nacházejí se tam velmi zajímavé a neobvyklé náhrobky.
Žilov
– ve 14. století zde bylo patrně panské sídlo. Jako páni jsou zde uváděni Rupert ze Žilova a Prokop Veliký ze Žilova. V 19. století příslušela obec k nekmířskému panství. Ve vsi se nachází řada původních lidových staveb vesměs kolem roku 1880.
Kaolínový důl v Nevřeni
- jedná se o unikátní přírodní památku v kraji kdysi rozšířený způsob těžby. Rozsáhlé prostory o výšce až 18 metrů byly v poměrně poddajných kaolinitických arkózách vyrubány ručně, postupně po etážích. Na stěnách jsou dosud ve výšce dobře patrné stopy po špičácích, i drobné výklenky na kahany. Surový kaolin byl hned vedle dolu drcen, rozplavován a ručně lisován. Těžilo se tu přibližně mezi lety 1870 a 1897. Od 50.let 20.století se o lokalitu začali zajímat plzeňští jeskyňáři, kterým se nakonec v roce 1981 podařilo část podzemí otevřít a zmapovat. Zpřístupněná partie sice tvořila jen část původního rozsahu dolu, jak je patrné i na povrchu z četných propadů, ale zato byla velmi dobře zachovalá.
Místo postupně vešlo v obecnou známost a stalo se cílem různě způsobilých výprav zblízka i zdaleka. Tvárnost zdejšího kaolinitického jílu dala vzniknout mnoha někdy až uměleckým výtvorům i prostým reliéfním podpisům na stěnách. Jedním z nich, který před časem dokonce prý vyburcoval místní policii, byla umělá mrtvola navlečená do starých hadrů.
Podzemí bylo citlivě uzavřeno někdy kolem začátku roku 2006, ale opět se někomu podařilo vchod zpřístupnit. Poté byl vchod znovu uzavřen, uzamčen, ale v současnosti se někdo opět pokoušel vchod otevřít.
Příšovská homolka
– u silnice na Nevřeň se vypíná 14 m vysoká Příšovská homolka, což je zbytek třetihorní sopky složený ze sopečných tufů a sopečných bomb. Skalní vývozy svojí hnědočernou barvou ostře kontrastují s travnatým porostem. Je to chráněné území.
Starý židovský hřbitov u Všerub
– jedná se o starý židovský hřbitov, který patřil k židovskému ghettu ve Všerubech, kde byla rovněž židovská synagoga. Dnes lze na hřbitově nalézt několik málo dochovaných náhrobků.
Dolní Bělá
– obec v minulosti zvaná Český Najštát leží v údolí nad potokem Bělá. Je to zajímavý sídelní útvar s hradem nad vsí a kostelem s farou na druhém návrší. Bývalo to panství, k němuž patřilo více než 30 vesnic, dvory, lesy a rybníky. Za zakladatele hradu je považován Racek z Bělé. Na hostinci je žulová deska odhalená Zdeňkem Svěrákem na tradičních pivních slavnostech, která oznamuje, že Jára Cimrman v tomto hostinci pravděpodobně nikdy nepřenocoval.
Hrad v Dolní Bělé
– dnes dochováno pouze předhradí a z vlastního hradu zůstaly pouze valy vybíhající v sypanou podkovovitou baštu, část základového zdiva a torza tří pilířů. Zřícenině, která tvoří charakteristické panorama vsi, hrozí zánik vzhledem k jejímu současnému stavu.
Zelené jezírko
– nedaleko osady Berk je zelené jezírko, což jsou pozůstatky dolování vitriolové břidlice, která se zde zpracovávala již kolem roku 1700, kdy dal František Kyšperský z Vřesovic postavit varnu na kyselinu při sirných horách, které se říkalo verk. Výroba pokračovala i v 18. a 19. století.
Černý rybník (Porajt)
– rekreační chatová osada s příjemným koupáním a v létě také občerstvením.
Hracholuská přehrada
– přehrada ležící na řece Mži pod Stříbrem. Přehrada byla dostavěna v roce 1964, kdy také zanikla ves Dolany, která na místě přehrady stála. Po obou březích se rozprostírají volně stojící chaty, je zde i přístaviště vyhlídkových lodí, kempy a veřejná tábořiště.
Hrad Buben (Trommelschloss)
– zřícenina hradu, založeného ve 14. století rodem vladyků z Dolan. Již od roku 1567 je uváděn jako pustý. Pod hradem je bývalý mlýn a chatová osada v příjemném údolí v prostředí říčního údolí.
Lezecké terény v okolí:
-
Kozelka - velký zalesněný kopec (655 m.n.m.) sopečného původu tyčící se nad obcí Doubravice.. Nachází se přibližně 1,5 km od silnice z Manětína do Nečtin. Je zde množství skalních věží a útesů ze sopečného tufu, který se svým vzhledem podobá vápenci. Tyto útvary se nazývají Zkamenělé stádo. Celé území je chráněným přírodním výtvorem. Oblast je hojně navštěvována lezci z celé republiky.
-
Polínka - Polínský vrch - asi 40 km od Plzně při silnici na K. Vary je bývalý žulový lom (684 m.n.m.) Stěny jsou vidět z obcí Polínka a Krsy. Místy jsou skály lámavé v důsledku jejich narušení předchozí těžbou.
-
Nečtiny - asi 2 km J od obce Nečtiny jsou na skalnatém ostrohu zbytky hradu Preitenštejna. Jsou tam mohutné skalní stěny, které jsou 30 - 40 m vysoké. Skála je hladká, s úzkými spárami, místy dost rozrušená.
-
Konstantinovy Lázně